12.Kapitola

24. července 2016 v 20:45 | Shira-chan |  Only for you

tak a máme tu dvanáctou kapču ofy enjoy :-)



Yuko věděl, že s jeho spolubydlícím nebude celý den žádná řeč jen, co vyšli do mrazivého počasí. Klepal se jako ratlík ale Juurai vypadal, že zimu vůbec nevnímá. Měl zastřený zamyšlený pohled a ani si nevšiml, že mu na hlavu sedl holub. Yuko se tvářil ustaraně. Sice mu říkal, že se tím nemá trápit, ale bydlel s ním dost dlouho na to, aby poznal, že nemůže udělat vůbec nic. Hodinu a půl dlouhý výšlap po strmých kopcích k ledovým vodopádům byla ještě větší noční můra než včerejší výlet k horské chatě. Juurai v půli cesty zapadl do sněhu a když ho Yuko ze svých posledních sil vyhrabal, vypadal, jako sněžný muž. Yuko se rozesmál na celé kolo. Jeho spolubydlící se na něj zaškaredil a pokračoval v šíleném nápadu třídního Jamady. Že se nemá smát ostatním Yuko pochopil, když se na něj usmála karma a o dvacet minut později do sněhu zapadl on sám. Vychrlil nadávky, jak jdou abecedně, a hlemýždím tempem se šoural za ostatními. K vodopádům se došourali přesně v poledne. Oba kluci si sedli k zábradlí a pozorovali křišťálové vody zamrzlé ve velkých proudech.
,,Celou cestu se tváříš jako kakabus." Začal konverzaci Yuko. Juurai naklonil hlavu na stranu.
,,Vážně?"
,,To jako vážně! Všiml by si toho každý! Teda tví spolužáci jsou idioti, ale já to poznám i z deset kiláků vzdáleného rychlíku!"
,,Když já si nemůžu pomoct!" vyštěkl Juurai. Na chvíli se mezi nimi rozhostilo ticho.
,,Tak jí teď zavolej." Navrhl Yuko. Jeho spolubydlící hrábl po mobilu rychlostí blesku. Našel si kontakt a stiskl volat. Mobil začal pípat, ale po chvíli přešel do hlasové schránky. Juurai vzteky málem rozdrtil mobil v ruce. Místo toho se uklidnil, mobil schoval a složil hlavu do dlaní.
,,Co když Juiko někdo unesl?"
,,Ale kdo by přec…" uvědomění proběhlo Yukovou hlavou rychlostí světla. Juurai zvedl hlavu právě včas, aby uviděl, že Yuko zamrzl, jakoby věděl, co se děje.
,,Ty něco víš!" Juuraiova ruka vystřelila rychleji, než kulka z revolveru a než se Yuko rozkoukal, držel ho Juurai pod krkem tak pevně, že se téměř nemohl nadechnout. V hlavě bojovalo staré a nové já, které vzniklo po setkání s Juuraiem. Nakonec zvítězilo a Yuko nepatrně přikývl. Rukama ale naznačil něco jako, později, a Juurai jej pustil. Nadále jej probodával vražednými pohledy. Zpátky se k radosti celé třídy, která vypadala jako skleněné postavičky, Jamada rozhodl jít zpátky. Opět všichni zjistili, že šli kousek od turistické pěšinky. Tentokrát Yuko na zabití profesora a zároveň třídního nemyslel. V hlavě měl jenom jednu myšlenku a to: jak Juuraiovi říct něco, co se snažil poslední dva měsíce zakopat hluboko do země? Do příbytku se došourali v šest hodin. Juurai na nic nečekal, popadl Yuka za límec, zabručel dobrou noc a nadlidskou silou táhl Yuka do patra. Našel číslo jejich pokoje, Odemkl, otevřel a hodil Yuka do místnosti, kde se jak široký tak dlouhý rozplácl na matraci. Juurai zabouchl dveře, opět zamkl, klíč si dal do kapsy, opřel se o futra dveří a upřel na Yuka svůj modrý pohled. Yuko se zachvěl nervozitou.
,, Tak a teď mi vysolíš všechno, co víš a radím ti volit slova dobře, pokud nechceš, abych ti zpřelámal kosti." Juuraiův pohled byl tak intenzivní, že se Yuko musel odvrátit. Povzdychl si. Posadil se rovně a spustil.

,, Není to nic, na co bych byl pyšný. Celé to vlastně začalo, když……"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 naruko-chan-and-sasuko-chan naruko-chan-and-sasuko-chan | 26. července 2016 v 18:34 | Reagovat

Nadherna kapitolovka. Sem tam chybicka, ale je pekna :) Bude dalsia kapitola KNB

2 Shira-chan Shira-chan | Web | 26. července 2016 v 19:30 | Reagovat

mám vysoký tvůrčí blog ohledně KnB ale pokusím se do konce týdne. Mám ji rozepsanou ale nevím jak pokračovat. Absolutně jsem ztratila nitku. Jsem ráda, že se líbí :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama