11. Kapitola

10. července 2016 v 19:40 | Shira-chan |  Only for you

Yo, minna! Omlouvám se za neaktivitu, ale jak vidíte jsem zpět, tedy doufám :-D Jsem hrozná já vím, nicméně mám tu pro vás novou kapču OFY tak si ji užijte i když tam nic moc není :-)



Když se ráno Yuko probudil, Juurai vedle něho nebyl. Rozespale se posadil, protřel si oči a koukl na hodiny. Zvláštní, že všechny pokoje tohohle brlohu měly hodiny. Bylo půl osmé. Vstal, posbíral věci na převlečení a vydal se do sprchy. Ovšem hned po jejich otevření pustil všechno, co měl v ruce a vykulil oči. Ze sprchy zrovna vylézal Juurai tak, jak ho bůh stvořil. Malý ručník kolem ramen, aby mu kapky nepadaly na záda, ale kolem pasu neměl nic a tak si Yuko mohl prohlédnout svého domácího v celé své kráse. Juuraiovi ovšem pracoval mozek rychleji, než se zdálo. Jen co si všiml zaraženého Yuka, strhl si z ramen ručník a přimáčkl si ho na rozkrok.
,,Okamžitě odsud vypadni, úchyle!" zaječel a Yuko se vmžiku probral. Bleskem se sehnul, posbíral všechny věci a s omluvou za sebou zabouchl dveře. Opřel se o ně a svezl se na zem. Tváře mu hořely, srdce dunělo do hrudi a v pyžamových kalhotách veliký problém.
,,To snad ne!" vyjekl, když si jí všiml. Zaklel a složil hlavu do dlaní. Měl chuť si dát pár facek ne za to, e viděl svého domácího nahého, ale za nemravné myšlenky, které se mu rozproudily v hlavě sotva jej uviděl. Měl jasnou představu, co by s tou jeho věcí dole dělal a za to měl chuť si jednu vrazit.
,,Za všechno může on! Nechal mě spát na své posteli!" zanadával. To ovšem nevěděl, že se Juurai potýká se stejným problémem. Jenom s malým rozdílem. Juuraiovy myšlenky se točily okolo Yukova rozespalého obličeje.
,,Byl tak roztomilej!" zasyčel tiše, zatímco na sebe házel oblečení. Nevěděl, co ho to napadlo. Myslet si o tom paku, že je roztomilé. Potřásl hlavou a vyšel ze sprchy.
,,Sprcha je volná." Oznámil a Yuko kolem něj proběhl. Juurai ustlal postel (respektive matraci vzhledem k tomu, že z jeho postele byl sendvič) a přistoupil k oknu. Sklo bylo namrzlé zimou, kterou nechápal vzhledem k tomu, že byl duben a tvořilo zamrzlé obrazce. Cesta a okolí byly pod velkou vrstvou sněhu a jediný pohled způsobil, že se Juurai otřásl. Chtěl být doma. Včerejší výšlap mu potvrdil IQ jeho třídního učitele. Zavrtěl hlavou a sáhl po svém mobilním telefonu. Vytočil číslo a přiložil si ho k uchu. V tu chvíli se otevřely dveře od sprchy a vyšel Yuko. Po teplé sprše se cítil lépe a červeň z jeho tváří zmizela. Všiml si, jak se Juurai mračí na telefon, jehož displej ukazoval přerušené volání.
,,Děje se něco?" zeptal se opatrně.
,,Juiko mi nebere telefon." Odpověděl Juurai značně znepokojen s opakovaným pípáním a hlasové schránky, kterých se dočkal. Položil mobil na stoleček a posadil se na matraci.
,,Je to divné, ještě včera mi odepsala na esemesku. Mobil nosí vždycky u sebe. Něco se muselo stát." Yuko se zamračil. Juiko spala po dobu bratrovy nepřítomnosti u kamarádky, takže by měla být v pořádku.
,,Moc to rozebíráš. Třeba si ho nechala v pokoji nebo se sprchuje a mobil u sebe nemá. Zkusíš to později. Už musíme jít, nebo na nás příjde Jamada a bůhví co by nám provedl." Juurai neochotně vstal a rozešli se směr přízemí. Dole už čekala celá třída a všude zněly různé rozhovory. Nejhlasitější byla samozřejmě Asako a její kamarádky.Yuko se znechuceně otřásl při vzpomínce na její včerejší kombinézu a pro své vlastní dobro si tu myšlenku vsunul do části mozku, kam ukládal nepotřebné myšlenky. Po chvíli se v přízemí objevil Jamada ve stejné výbavě, jako měl předchozí den a Yuko se v duchu pomodlil.
,,Přeji dobré ráno dámy a pánové. Hezky se nasnídejte protože v deset hodin odcházíme směrem ledové vodopády! Je to dlouhá cesta a samý kopeček, tak se pořádně připravte!" Juurai se zděšeně chytl za hlavu. Yuko nechápavě zakroutil hlavou. Oba měli v mysli jen jednu myšlenku.
CHCI DOMŮ
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama