1.Kapitola

16. února 2016 v 23:09 | Shira-chan |  Nejlepší přítel

tak tady je první kapča. enjoy :-)



,,No tak pospěšte! Už se nemůžu dočkat!" volal černovlasý chlapec, který netrpělivě překračoval před branami útulku. Jeho matka mu vlepila pohlavek.
,,Budeš hodný a žádné cavyky!" zahulákala mu do ucha.
,,Neboj se, budu ten nejhodnější na celé planetě." Zabrblal chlapec. Jeho otec se usmál.
,,Tak utíkej Luffy a neztrať se."
,,Jupííííííí!" hlasitý výkřik protrhl tiché místo a během chvíle byl chlapec za branami. Na tenhle den se Luffy těšil jako pětileté dítě. Vždycky si přál psa, ale dokud byl malý, rodiče mu jej nedovolili. A k jeho osmnáctým narozeninám konečně svolili. Z toho důvodu byl celé ráno k nevydržení a párkrát schytal pohlavek. Ale vůbec mu to nevadilo.
Procházel okolo klecí, ve kterých byli psi různých ras a velikostí. U každé klece se zastavil, prohlédl si psa uvnitř a přečetl si cedulku s údaji o psu. Bohužel na pravé straně jej nezaujal ani jeden pes a zklamaně si povzdychl. Nechtěl starého psa a nechtěl ani malé štěně, které by musel trénovat. Jeho výběr byl omezený. Otočil se a začal zkoumat levou stranu s klecemi. Tam jej zaujal dvouletý hnědý vlčák. Nebyl nijak svalnatý ale jeho požadavkům zatím vyhovoval. Zapsal si ho do paměti a šel dál. Překvapení jej čekalo u třetí klece od konce. Ležel v ní velký vlčák. Měl nazelenalou srst a už od pohledu působil hrdě. Luffy si dřepl před klec, aby si jej více prohlédl. V tu chvíli vlčák otevřel oči a podíval se přímo na něj. Jeho černé oči Luffymu viděly až do žaludku a když se vlčák postavil, vykulil chlapec oči. Vlčákovo tělo bylo mohutné a svalnaté, jeho srst byla huňatá a jemná na dotyk. Luffy neváhal ani chvíli.
,,Mami! Tati! Chci tohohle!" vykřikl a vlčák se přikrčil a zavrčel.
,,Jsi si jistý chlapče?" zeptal se prodejce, který dorazil společně s Luffyho rodiči.
,, Jsem si jistý. Proč se ptáte?" Luffy naklonil hlavu na stranu. Prodejce se podrbal za krkem.
,,Je to kříženec vlčáka a vlka obecného. Je velice těžké jej vycvičit a dvě rodiny, které jej měly před vámi nám jej do dvou měsíců vracely s tím, že je velice problémový."
,,To je v pořádku, bude to můj nejlepší kamarád." Zazubil se Luffy a bylo rozhodnuto. Po vyřízení všech papírů vezli vlčáka domů. Seděl na zadním sedadle a svou velikostí převyšoval Luffyho, který nafoukl tváře. Dům, ve kterém bydleli, byl obrovský s gigantickou zahradou se dvěma fontánami, hromadou květin a ovocnými stromy, na kterých rodina vydělávala. Jakmile zaparkovali, Luffy pustil vlčáka z auta a zavedl jej po schodech do svého pokoje. Tam se rozvalil na posteli královské velikosti a vlčák vyskočil za ním, kde se uvelebil vedle něj. Luffy se na něj zkoumavě podíval. Vlčák byl překrásný. Měl jenom jeden a půl roku, ale vypadal tak na tři. Zazubil se.
,,Od teď budeme nejlepší kamarádi." Začal a vlčák nastražil uši.
,,Budeš tu jediný pes široko daleko, ale doufám, že nebudeš smutný." Výraz v Luffyho obličeji nahradil smutek a hlasitě si povzdychl. Vlčák se na něj tázavě podíval.
,, Víš já nemám žádné kamarády. Říkají, že se chovám na svůj věk nepřípustně a že s člověkem mého typu se nikdo kamarádit nebude." Tiše vzlykl nad smutnou vzpomínkou. Vlčák tiše zavrčel a položil si hlavu na Luffyho hruď.
,,Jsem to já ale blázen." Zasmál se Luffy a otřel si slzy z koutků očí. Pak se podíval na psa, který jej pozoroval jako ostříž.
,, Ještě nemáš jméno viď?" zvedl ruku a podrbal zvíře za ušima. Pes zavrčel a přivřel oči. Po chvilce ticha se Luffy usmál.

,,Zoro, budu ti říkat Zoro."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama