18.Kapitola

12. října 2015 v 16:39 | Shira-chan |  Pod křídly světla
Bingooo, máme nový dess :-D prskala jsem se stím dvě hodiny a to toho na něm moc není no děs. ÁÁÁle máme tu novou kapču KnB tak enjoy :-)
PS: PC nemám spravený , dostala jsem se na tátův pc.


Po zbylé dny týdnu byla atmosféra hodně napjatá. Seirinští upřímně litovali jejich esa v rukávu ale neodvažovali se proti rozhodnutí Luny zasáhnout. I když sama byla stínem, dokázala být tvrdá jako kámen. Ren si s ní o ukončení hlídačky jejího bratra snažil promluvit, ale vždycky odešel se staženým ocasem. Nehlo s ní vůbec nic. Kagami se dostatečně vzpamatoval z otřesného zážitku a Luně se vyhýbal, jak to šlo. Sám přemýšlel, jak to zařídit, aby byl se svým stínem chvíli o samotě. Tak moc si s ním chtěl promluvit o tom, co řekl a vysvětlit mu to. Byli partnery dost dlouho na to , aby poznal, že to Kuroka trápí , ale kvůli ostřížím očím jeho sestry se k němu nedostal. Snažil se přemýšlet rychle. Ráno si je Riko svolala a oznámila, že se jejich pobyt blíží ke konci a chtěl se vrátit domů s čistou hlavou i svědomím. Naopak Kuroko nemyslel vůbec na nic. Ani nemohl. Slova Luny jej hluboce zasáhla a pronásledovala jej na každém kroku. Dokonce i ve spánku. Začínal pomalu ztrácet rozum. Byl nevyspaný, otrávený a bez nálady. Svět okolo už nebyl tak zábavný jako předtím. Rány na zádech se mu už zahojily a ani je necítil, za což byl hrozně rád. Zaznamenal, že se k němu Kagami snaží dostat. Pravděpodobně , aby s ním mohl mluvit. Ale Kuroko se bál. Na venek byl stejný , jako vždy , ale uvnitř křičel žalem. Nepoznával se. Nikdy takový nebyl a nelíbilo se mu to. Taky by si rád se svým světlem popovídal, hlavně o té události, ale bál se pravdy. Co když řekl své vyznání jenom aby mu Luna nezlomila vaz? Co když to opravdu nemyslel vážně? Nechtěl vědět takovou pravdu.
Bylo po tréninku a všichni se odebírali so sprch. Kuroko šel jako poslední. Chtěl být sám. Svlékl se, pustil vodu a stoupl si pod proud teplé vody. Společně s vodou nechal stécct všechnu špínu a pot společně se všemi otravnými myšlenkami. Ale jedna se ho držela jako pijavice. Myšlenka na rozhovor s jeho sestrou...
,,Mohla jsi ho zabít!"vykřikl zděšeně Kuroko, když ho Luna dotáhla k sobě do pokoje a pustila se do ošetřování jeho škrábanců.
,,Ale nezabila tak už to nech být."vrčela Luna.
,,Musím za ním. Musíme si promluvit."naléhal Kuroko a když Luna skončila, vyskočil na nohy a pelášil ke dveřím, které našel zamčené. Šokovaný se otočil na sestru. Kdy stihla zamčít dveře?
,,A o čem by sis chtěl promluvit? O tom, že tě miluje? Nebuď pošetilý! Neviděl jsi jeho oči? Byly plné strachu! Strachu o jeho život! Řekl ta slova , aby si zachránil zadnici!" Kurokovi se do oči nahrnuly slzy. Nechtěl to mu uvěřit.
,,To není pravda." Špitl tiše. Luna si povzdychla a vykročila ke dveřím, které odemkla.
,,Moc mě to mrzí Kuroko, ale láska mezi světlem a stínem není možná, nebo ti to jednou nestačilo?" chlapec svěsil hlavu a Luna vyšla ze dveří. Ještě než je zavřela se otočila.
,,Od těď tě budu mít na očích." A s těmito slovy nechala brášku na pospas slzám a samotě.
Bouchnutí dveří jej vyvedlo z přemýšlení. Do sprchy vedle něj vešla postava. Nepoznával ji, ale stačil jediný pohled na červené vlasy a věděl na sto procent, kdo to je.
,,Kagami-kun" oslovil třasavým hlasem.
,,Yo Kuroko, co tu děláš tak pozdě?" zeptal se ho překvapený Kagami, který předpokládal, že tu bude sám. Kuroko dokončil sprchování, zabalil se do ručníku a vyšel ven. Ve stejnou chvíli vyšel ven Kagami. Zůstali na sebe hledět. Ani jeden nevěděl, co říct.
,,Jsi bledý." Prolomil ticho nakonec Kagami a Kuroko odvrátil hlavu.
,,Necítím se dobře."odvětil a Kagami k němu přistoupil. Položil dlaň na jeho čelo.
,,Teplotu nemáš." Kuroko zčervenal.
,,Jak je ti?" zeptal se na oplátku Kagamiho.
,,Už líp. Tvoje sestra je chodící smrt. Pořád se zlobí?" zeptal se ustaraně. Trápilo jej, že s ním nemohl mluvit.
,,Jo." Jednoduchá odpověď. Kagami si povzdychl, společně se svým stínem se oblékli a vyšli na večeři. Při pohledu na stůl , kde seděla Luna a její tým dostal Kagami nápad. Zatímco se šel Kuroko posadit, Kagami přešel ke stolu druhého týmu. Poklepal Luně na rameno a jedinou větou umlčel všechny v místnosti.

,,Vyzývám tě na zápas."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 13. října 2015 v 23:57 | Reagovat

Teda to byl šok! Otevřu blog a bum! na pozadí blogu Kagami s Kurokem :3 Prostě nádhera moc se ti to povedlo ^.^ a kapitola byla skvělá :D doufám, že ji Kagami porazí...nemůžu si pomoc, ale Luna mi už od začátku není sympatická

No nic...arigato~ za krásnou kapitolku a tvému počítači přeji brzké "uzdravení" ;)

2 Shira-chan Shira-chan | Web | 14. října 2015 v 10:56 | Reagovat

[1]: obávám se že můj počítač dosloužil :-( ááále jsem ráda, že se líbí :-)

3 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 14. října 2015 v 11:00 | Reagovat

[2]: aj ... tak spíš upřímnou soustrast ... :)

4 Baka Kamaru xD Baka Kamaru xD | E-mail | Web | 28. října 2015 v 9:50 | Reagovat

Stydím se, ale musím ti i po takové době pochválit nový kabátek blogu!!! *///////* Opravdu úžasný a musím říct, že to pro mě byl také opravdu velký šok *^* ... xDDDDD

Dobrá kapitolka, hned se jdu pustit do další a těším se na pořádný zápas xDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama