4.Kapitola

19. září 2014 v 18:42 | Elis |  Only for you

Tááák a máme tu čtvrtý dílek :-) že mi to dalo práce. tak snad se bude líbit :-)



V Retsuyovic rodině bylo živo
,,Jsi v pořádku?"
Do včerejšího večera bylo živo.
,,Juu vnímáš mě?"
Ale dnes bylo něco jinak.
,,Co je s tebou?"
A Juurai moc dobře věděl co.
,,Jsem v těžké depresi."

Juiko si o bratra dělala starosti. Včera vypadal přepadle, u večeře prohodil dvě slova a ráno nekomunikoval vůbec. Nevěděla, co se s ním stalo a Juurai odmítal mluvit. Ale i ona měla meze trpělivosti. Po snídani to nevydržela a práskla bratra do obličeje utěrkou na nádobí. Ten se chytil na nos, který to odnesl nejvíce a stočil pohled na svou odvě čísla menší sestru.
,,Co blbneš Juiko?"vyjekl a třel si bolavý nos.
,,Co má jako znamenat ta tvoje deprese?!" vyštěkla a probodla bratra pohledem.
,,Juu, já nejsem blbá. Deprese míváš z výjimečnách situací jako před dvěma lety. Vím, že tě něco žere tak to vyklop než tě znova praštím!" Juurai měl pocit, že se dívá do očí vzteklého psa. Tiše polkl.
,,Dobrá." Přiznal poraženě. Uklidili nádobí a vyrazili do školy.
,,Takže?" spustila Juiko a Juurai se ošil. Moc se mu mluvit nechtělo. Nakonec vzdal snahu o útěk od tématu a povzdechl si.
,,Včera k nám nastoupil nový spolužák a víš, jaká jsou na naší škole pravidla." Juiko se zamračila
,,No a? V čem je problém?" Juurai po ní šlehl pohledem.
,,Chce se se mnou přátelit a ty víš, že to nejde!" v tu chvíli dostal kopanec do břicha. Se zaskučením se chytil za bolavé místo.
,,Ty seš ale kterén! Konečně po dlouhé době se najde někdo, s kým by sis rozuměl a ty ho odpálkuješ kvůli třem vymyšleným zákonům! Seber se konečně! Nikdy z tebe bábovka nebyla! Kam se poděl ten starý Juurai Retsuya, který neskláněl hlavu, rozbíjel tváře každému, kdo si dovoloval a..."
,,To je minulost Juiko! Kvůli těm pitomým zákonům se všechno změnilo!"
,,Tak je znič!" Juurai se zarazil v pohybu avykulil na sestru oči. Stáli naproti sobě za přechodem a propalovali se pohledy. Juiko vypadala jako řecký bůh války. S ní nemohl soupeřit. Nechápal, jak se může z malé holčičky stát dospělý člověk a to během necelé minuty. Začínal mít podezření, jestli se nedívá na filmy plný dospěláckých řečí.
,,A jak to mám asi udělat?" zabručel a Juiko se ušklíbla.
,,Máš jeden z neljepších prospěchů na škole. Na něco přijdeš." Prohlásila, líbla bratra na tvář a vyrazila do školy.
,,To se jí lehko řekne." Zavrčel a vydal se do školy. Nakonec se zamyslel.
,,Ale za pokus to stojí." Usmál se nad sestřinou chytrostí a zabočil ke škole. Jaké bylo pro něj překvapení, když uviděl u zídky Yuka, jak přešlapuje na místě a culí se na něj. Zamračil se.
,,Dobré ráno!" zašveholil Yuko a Juurai protočil oči.
,, Říkal jsem ti, že se okolo mě nemáš ochomýtat." Zabručel a bez zastavení pokračoval směrem ke škole. Yuko uraženě nafoukl tváře a rozběhl se na ním. Překvapených pohledů si nevšímal.
,,Ale mě je fuk co si myslí ostatní! Chci se přátelit s tebou!"
,,Proč!?" vyštěkl ostřeji než zamýšlel a zarazil se na místě. Stáli na chodbě plné lidí. Upíraly se na ně spousty zvědavých pohledů a po chvíli ticha se chodbou rozlehla šuškanda. Yuko, který se probral z překvapení nad Juuraiovou reakcí se ho pokusil chytit za rukáv ale Juurai byl rychlejší. Popadl ho za zápěstí a vedl ke schodišti na konci chodby, pod kterým byly dveře. Rozrazil je a táhl ho do starých schodů dvě patra vysokých.
,,Kam to jdeme?" zeptal se Yuko nervozní z toho, kam ho Juurai vede.
,,MLČ!" okřikl ho popuzeně a táhl do poslednch schodů. Na konci stoupání otevřel těžké kovové dveře, strčil Yuka dovnitř a zavřel, načež otočil klíčem ve dveřích a zamkl.
,,Tady spolu můžeme mluvit aniž by nás špehovali nějací čumilové." Yuko se rozhlédl. Stáli na malé střeše s výhledem na celé město. Na okamžik zadržel dech. Docházelo mu kouzlo celé této situace. Byli sami na střeše školy a nikdo je nemohl vyrušit. Tiše polkl a otočil se k Juuraiovi.
,,A o čem bys se mnou chtěl mluvit?" zeptal se opatrně. Ostražitě sledoval jeho pohyby a reakce.
,,Potřebuji pomoc a ty jsi na škole jediný, komu jsou pravidla někde. Takže mi pomůžeš ty." Yuko vykulil oči. Pomoc? Od něj?
,,Vážně?" rozzářil se jako sluníčko a zeširoka se usmál. Juurai se zakřenil.
,,Uklidni se šašku." Zabručel, posadil se ke dveřím a opřel se o ně. Yuko si přisedl.
,,Proč jsi z toho tak šťastný?"
,,Protože to je poprvé, co mě někdo požádal o pomoc." Pípl tiše.
,,Tak o co jde?" zeptal se a hlavu si opřel o jeho rameno, Jasně vnímal, jak se svaly ramene napnuly. Usmál se.
,,Dneska ráno jsem měl menší debatu se svojí sestrou a padlo dvojsloví ,zničit pravidla". Není to špatný nápad a mě by to vyhovovalo. Co na to říkáš?! Zvrátil hlavu dozadu a pozoroval nebe bez mraků.
,,Jakou odpověď bys odemne chtěl?" Yuko se chvíli rozmýšlel. Lákala ho představa likvidace školních pravidel.
,,Jakou myslíš, že chci slyšet?"
,,Dobře." Yuko se postavil a za ruku ho vytáhl na nohy.
,,Pomůžu ti." Nasadil malý úsměv a Juurai kývl hlavou.
,,Díky. Tak pojď, vrátíme se." Odemkl dveře a vrátili se do třídy. První věc, která ho rozčilovala když Yuko nastoupil, byla neutichající dobrá nálada. Proto vrčel jako tygr, když přišel učitel japonštiny a bez vysvětlení rozdal testy, zatímco Yuko se culil jako rozcuchané štěně.

,,Ty ses teda vytáhl." Vrčel až blesky lítaly. Ostatní spolužáci se mu vyhýbali obloukem.
,,Ale notak. Byla to sranda." Yuko stěží přemáhal smích. Juurai by ho nejradši praštil po hlavě. Nebylo divu když Yuko poslední hodinu spustil poplach a fyzikář se mohl zbláznit panikou, přičemž ječel jako herečka a třída se mohla strhat smíchy. Juurai si povzdychl.
,,Takových kravin se vyvaruj nebo ti příště pleš.." náhle se zastavil.
,,Co se děje?" Yuko se podíval k zídce a strnul. Jasně vnímal černou auru nenávisti, kterou dával Juurai najevo, že mu chybí málo aby osobu nezabil na místě.
,,Tak se znova vidíme." Osoba se odpíchla od zídky a zamířila k nim.
,,Zase chceš dělat problémy Shuro?"
,,Nebuď drzý!"vyštěkl Shura a zapískal. Okolom trojice se začali trousit mladí rváči.
,, Potřebuješ svoje poskoky abys mi dal do držky?" Juurai povytáhl obočí.
,,Nepotřebuji, minule jsem tě porazil levou zadní." Shura nahodil vítězný úsměv.
,,Jenže minule jsem nedával pozor. Tentokrát to budu já, kdo vyjde jako vítěz!" Juurai zvýšil hlas a Yuko odhodil jejich brašny.
,,Moc si nefandi!" zaječel hystericky Shura a vyrazil.

O tři hodiny později Juurai připustil, že Yuko dokáže být užitečný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baka Kamaru xD Baka Kamaru xD | E-mail | Web | 3. října 2014 v 22:59 | Reagovat

Whooo, tak to bylo dobrý!!! */////* ... Přiznávám, že jak jsem dlouho nic nečetla, tak jsem si musela tuhle povídku připomenout a přečíst si znovu první díly xDDDD ... Ale je to opravdu super povídka */////* ... A těším se na další díly :3 Líbí se mi, jakým se tahle povídka ubírá směrem :3

Gomen!! TT3TT Moc se omlouvám, že jsem se tu neobjevila takovou dobu!! T3T ... Já jsem prostě děsně velkej lenoch ... xDDDDD Opravdu se omlouvám TT3TT

2 Elis Elis | Web | 5. října 2014 v 11:22 | Reagovat

to vůbec nevadí.jsem ráda, že se líbily

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama