Only for you-1,Kapitola

11. května 2014 v 14:04 | Elis |  Only for you

TAK A MÁME TU DALŠÍ KAPITOLOVEČKU , O ČEM TO JE TAK TO JE PŘEKVÁPKKO A PROTO SEM OBSAH DÁVAT NEBUDU , UVIDÍM , JAKÝ TO BUDE MÍT OHLAS , TADY JE PRVNÍ KAPITOLA ENJOY :-)



Už zase byl v ředitelně
Zase na něj křičeli
Opět to nebyla jeho vina

Je to furt stejné pomyslel si zdrceně.Bylo to tak pořád.Jakoby prožíval jeden a ten samý den dokola.Nekonečný cyklus.Už ani nevěděl , jestli není uvězněn ve snu.Každé ráno vstal , nasnídal se , oblékl, vykonal ranní hygienu, vyprovodil svoji mladší sestřičku do školy a pak se rozešel do své. Jako každý den školní zeď byla sprejovaná výtržníky z vedlejší třídy. Jakmile se k nim přiblížil, práskli do bot a než stačil projít branou, načapal ho školník.Takhle končil každý den v ředitelně.Ať už řekl na svou obhajobu cokoli, nevěřili mu ani slovo.Následně šel do třídy , kde se na něj dívali s neskrývanou nenávistí.Přetrpěl hodiny a pak vyzvedl sestřičku ze školy. Celý zbytek dne strávil učením nebo čtením knih.Televize jej nudila a že by měl přátele , to říct nemohl.K večeru padl do postele a v mžiku spal.Krásný život to měl.Kdyby si měl vybrat mezi Sapporem a Tokyem, volil by Tokyo.
,,Posloucháš mě vůbec!?"práskl pěstí do stolu ředitel.Třídní učitelka se krčila u stolu a chlapec se vztekle zamračil.
Naposledy vám říkám , že jsem to neudělal!"prskal a blesky mu šlehaly z očí.Pár minut se propalovali pohledem.Napjatá atmosféra by se dala krájet.Nakonec to byl ředitel, kdo prolomil ticho místnosti.
,,Podívej , jsi v prvním ročníku střední školy.Školní řád máš v hlavě.Tohle je poslední varování!Teď ti to prominu ale udělej to ještě jednou a letíš z této školy! Nenechám výtržníka jako jsi ty špinit jméno naší školy Juurai Retsuyo!Teď se vrať do třídy a nedělej potíže!"chlapec se na něj nenávistně podíval a s prásknutím dveří odešel.Na chodbě nikdo nebyl. Zamířil do třídy. Tiše soptil.
,,Idiot!Chuligáni lítají po škole a zase viní mě!Kdy mi dají konečně pokoj!?"nadával ale i když byl naštvaný , jeho duše plakala nad nešťastným osudem.Často si přál , aby se nikdy nenarodil.Z jeho smutku jej vytrhly dveře , které otevřel.
,,Á Retsuya!Zase v ředitelně že?Kdy ty se poučíš."zamračil se.Hleděl do očí čtyřicetileté učitelky matematiky a v duchu vyslovil dvě stě nadávek.
,,To se vás vůbec netýká."procedil tiše a šel se posadit na své místo.Jasně na sobě cítil znechucené , upřené a nenávistné pohledy svých spolužáků.Nevšímal si jich ale když se posadil , uslyšel z vedlejší lavice debatu na jeho účet.
,,Už zase byl v ředitelně."
,,Co provedl tentokrát?"
,,Doufám , že ho brzy vyloučí."chtěl vstát a odejít. Utéct před těmi pohledy a pomluvami ale nemohl.Věděl , že by ho hlodal hlas svědomí a navíc byl vzorný student.Nebýt těch nedorozumění , měli by jej rádi a měl by přátele.Nebyl by sám.Školu se mu podařilo přetrpět.Třešnička na konec přišla ve chvíli, kdy vycházel ze školy.
,,Hey Retsuyo!Na slovíčko!"zamrazilo jej.Tyhle opravdu vidět nechtěl.
,,Nech mě být."zavrčel a pokračoval v cestě.Sotva udělal tři kroky , někdo jej chytil za rameno pevným stiskem a přirazil ke zdi.Znechuceně se podíval do zjizvené tváře.
,,Takhle to nepůjde , naval peníze!"
,,Nic ti nedám!Nech mě být Shuro!"Juurai měl s tímto chlápkem potíže od začátku školního roku.Byl to typ člověka , který si svou oběť vyhlédne a už ji nepustí.Ale on se chtěl nakrátko ostříhaného černovlasého vyděrače zbavit.Bohužel ještě nenašel způsob a tak vždy došlo ke rvačce.Nehledě na to , že vítěz byl jasný.
,,Takže nedáš."konstatoval Shuro.
,,Správně nedám."
,,Víš , co tě čeká."
,,Vím , ale dopadne to stejně Shuro."
,,Tentokrát ne!"v tu chvíli se rozmáchl pěstí a chtěl Juuraie uhodit.Ten se obratně vyhnul , vrazil mu koleno do břicha a uskočil z jeho dosahu.
,,Řekni , proč zrovna já?"ptal se s náznakem smutku v hlase.Shura se postavil.Koutkem oka zahlédl hromadící se dav.
,,To je jednoduché Retsuyo.Lezeš mi na nervy.Pořád se tváříš jako ubožátko , kterému ublížili.Nemáš žádnou hrdost , jsi slabý!"zaječel a vrhl se na něj.Juurai , zaskočen těmi slovy , se mu nestačil vyhnout a Shuro mu vrazil pěstí do čelisti.Neudržel se na nohou a pod nátlakem spadl na zem.Na to jej Shuro zaklekl.
,,Mám tě.Myslel sis , jak jsi chytrý."sáhl mu pod bundu a vytáhl stovku.
,,Co je to tu za povyk!?"oba kluci zvedli hlavu.
,,Do háje , říďa."zaklel Shuro a ve vteřině byl pryč.Jurai se zvedl ze země.Dav lidí se rozprchl při zvuku hladu ředitele , takže zůstal sám.Zase byl sám.
,,Retsuyo , ty seš ještě tady?"když si všiml krve stékající mu od úst , zavrtěl hlavou.
,,Ty jsi vážně pekelný drak.Furt se po škole pereš.Není divu , že jsi pořád sám.Měl bys se sebou něco dělat chlapče.Uvidíme , jaký bude tvůj postoj zítra."ušklíbl se a šel pryč.Juurai se zamračil, vrazil ruce do kapes a chtěl odejít , když si všiml svazku papírů na zemi.
,,Asi mu vypadly z tašky."sehl se a papíry zvedl.Byly to informace o přestupu na jeho školu.Přelétl je očima.Pohledem zastavil na fotce.
,,Yuko Shirai.Jaký to asi bude chlapík."přemýšlel zatímco šel vyzvednout sestru.Její škola byla o dvě ulice dál a tak nemusel chodit daleko.Jeho sestra Juiko chodila do čtvrté třídy.Ve škole končila dřív než on a tak na něj čekala u vychovatelek.Přešel přechod a zastavil u školy.Vytáhl peněženku a zkontroloval úspory.Tisícovka a nějaké drobné.To bude stačit.Schoval peněženku i papíry nového studenta a vešel dovnitř.Vystoupal do prvního patra a zastavil u dveří s číslem pět.Zaklepal , chvíli počkal a vešel.Jeho uši zahalil dětský smích , křik a šílený rámus.Rozhlédl se načež se usmál a vydal se ke třetí lavici od okna.Poklepal na rameno černovlasé holčičky.Ta se otočila a když ho spatřila , rozzářily se jí oči.
,,Nii-chan!"vykřikla a skočila mu do náruče.Juurai se usmíval jako sluníčko.Svou malou sestřičku velmi miloval.
,,Půjdeme domů."oznámil a šel ke dveřím , kde na ni čekal.
,,Juurai-kun."otočil se po hlase a usmál se.
,,Zdravím , jak se vám daří?"zeptal se vychovatelky.Měl ji rád.Vždy mu dávala účinné rady.
,,Jde to ale ty nevypadáš , že bys byl v pohodě draku."chlapec se ušklíbl nad tou přezdívkou.Ta ženská moc dobře věděla odkud ji má.
,,To bude dobré opravdu.Děkuji , že jste se postarala o sestru."lehce se uklonil a vzal za ruku Juiko , která se u něj objevila.Rozloučili se a odešli.Cestou domů se stavili v obchodě pro pečivo.Když stáli ve frontě , všimla si Juiko roztrženého rtu , který její bratr neskrýval.Povzdychla si.U pokladny zaplatili a šli domů.Cestou se Juiko neudržela.
,,Byl to Shuro že?"její bratr přikývl.
,,Juu jsem tvoje sestra.Nemůžeš si myslet že to nechám jenom tak."
,,Jsi moc malá Juiko.Já se o sebe postarám neboj se."odvětil a odemykal zámek bytu.Vešli dovnitř.Juiko vešla do kuchyně.Ve dveřích se zastavila a pohlédla na bratra.Její pohled byl tak ledový , že mu přeběhl do zádech mráz.
,,Až ho uvidím , vymlátím z něj duši."zasyčela a šla do svého pokoje.Juurai zavrtěl hlavou.Jeho sestra byla celá jejich máma.Narodila se se stejným komplexem ho ochraňovat jako on má komplex ochraňovat ji.Byl to začarovaný kruh.Uklidil nákup a šel se učit.Budík ukazoval půl čtvrté tak měl dostatek času.Udělal si úkoly , hodinu a půl se učil.Výrazy , jeho nejvíce nenáviděná látka v matematice.V půl šesté ukončil studium , nachystal si věci na zítra a zapnul notebook.Chvíli to trvalo , načež nacvakal heslo a když mu naskočila plocha, zapnul textový soubor a začal psát.V sedm vypnul notebook a sešel do kuchyně , aby uvařil večeři.Oba milovali kari , tak jej udělal.Prostřel stůl , nachystal příbora a zavolal sestru.Za chvíli seděli u stolu.
,,Jaké to je Juiko?"zeptal se a nabral si porci.
,,Jako vždy výborné."usmála se a zhltala svoji porci kari.Po večeři pomohla bratrovi s úklidem a šla se umýt.Jako vždy byla v koupelně deset minut.Za tu dobu se stihla vysprchovat , umýt si hlavu a vysušit si ji.Byla rychlá.Když vylezla , minula svého bratra.

,,Budu u našich."špitla a odešla.Juurai zapadl do koupelny.Svlékl se a vlezl pod horkou sprchu.Kapky vroucí vody stékaly po jeho těle a on se mohl konečně uvolnit po náročném dni.Ve tváři se mu objevil blažený úsměv.Po dlouhých třech minutách vypl vodu a vylezl.Postavil se před zrcadlo a podíval se na sebe.Vlasy fialové barvy měl rozcuchané, oči barvy modrozelené pod kterými se rýsovaly kruhy únavy.Výrazné rysy způsobovaly , že vypadal jako nebezpečný zločinec.Byl sportovec takže měl krásně vypracované tělo a výdrž.Co se týkalo chloupků na těle tak téměř žádné neměl.Byl za to rád.Škrábaly by ho pod oblečením.Dokončil večerní hygienu pomocí kartáčku na zuby , fénu na vlasy a pyžama.Vylezl a šel k pokoji jeho rodičů.Juiko tam už byla.Klečela u stolku.Přistoupil k ní a klekl si vedle.Zapálil druhou svíčku a společně s Juiko řekli v tichosti pár slůvek.Po pár minutách popřáli dobrou noc a odcházeli.Juurai se ve dveřích zastavil a naposled se otočil na stůl.Fotky byly lehce zaprášené.Vrátil se a oprášil obě fotky.Usmál se a odešel spát.Byl zvědavý na toho nového studenta a celkově na zítřek.Měl pocit , že mu zítřek změní život jen nevěděl jak.Pod nátlakem únavy usnul tvrdým spánkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baka Kamaru xD Baka Kamaru xD | E-mail | Web | 12. května 2014 v 21:29 | Reagovat

Ah-ha!! Tak tohle vypadá vypadá opravdu úžasně!! :3 Stejně jako on jsem zvědavá na toho nového studenta :3

Tohle je dokonce i trochu delší kapitola, než jaké děláš normálně ... takže jestli takhle budeš pokračovat ... budu moc ráda!! :3

Jinak ti chci pochválit tvůj novej dess :3 Je vážně krásnej!! :3

2 Elis Elis | Web | 20. května 2014 v 17:31 | Reagovat

díky za pochvalu , díly budou vycházet pomalu.Přece jenom než to vymyslím :-)

3 Jenny Jenny | Web | 7. října 2016 v 18:23 | Reagovat

vypadá to dost zajímavě *,* Určitě si to dočtu :3 Ale zřejmě po víkendu, za chvíli budu mimo pc =) :3 Jen tak dál! *,*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama